Žena mi dnes dala záludnou otázku. Jaký adventní kalendář bych si vybral sám sobě. Zamyslel jsem se a zeptal jsem se: „Dovedeš si představit adventní kalendář plný knih?“ Ještě teď si klepe na čelo.

Tady máme pro pana Babiše QR kód, kterým může vrátit do rozpočtu neoprávněné dotace. Jako variabilní symbol je jeho evidenční číslo ve svazku StB, aby to šlo lépe dohledat. Hřib je král. www.idnes.cz/zpravy/domac...

Tak jo, dneska jsem zase za svini. Co už.

Po všech těch vážných knihách si zasloužíte trochu odlehčení. A přesně to nabízí Mudroprdy 3 od Mystery Press – 365 bizarních a fascinujících faktů, které využijete u vína i na rodinných oslavách. Věděli jste, že tučňáci ochlazují Antarktidu svým trusem?

Domů? Příběhy bývalých vězeňkyň od Kamily Hladké je jedna z nejtěžších – a zároveň nejdůležitějších – knih, které jsem letos četl. 📚 Příběhy bývalých vězeňkyň se nečtou lehce. Tíží, pálí, nutí přemýšlet. Ale právě proto mají takovou sílu. Hladká píše s neuvěřitelnou empatií a respektem.

Můžete vymýšlet sebezajimavejsi hračky, které „rozvíjejí inteligenci a osobnost vašeho mazlíčka“. Ale když máte doma takové vemeno jako my, tak nejoblíbenější hračka bude stále a jedině uchošťour. 🙄

❗️RETWEET if you stand with President 🇺🇦Zelensky!

Na chvíli jsem si pustil Českého Slavíka. No nic, jdu si raději číst o utrpení na Donbase, to bude pro mé duševní zdraví prospěšnější.

Nevím, proč nikdo v Trumpově administrativě nedokáže pochopit, že mírový plán pro Ukrajinu může být strašně easy. Čtyři slova (v angličtině pět) stačí: Vypadněte z Ukrajiny, Rusáci.

Přetíženy zase zasáhly přesně tam, kde měly. Do života žen, které myslí na všechno a na všechny, ale na sebe často zapomínají. Kombinace vědecky podložených poznatků, odborných komentářů a citlivé práce s příběhy skutečných žen vytvořila silnou a potřebnou knihu.

Tento týden mám pocit, že to, co dělám přece jen smysl má, tak se jdu pochlubit. Dvakrát jsem psal nakladatelům žádost o recenzní výtisk a představoval jim skupinu Literární s(n)obi. A dvakrát mi odepsali: No jasně, Snoby známe a máme rádi! Až příště klesnu na mysli, přečtu si tento příspěvek.

Kniha Jako bychom dnes zemřít měli, příběh faráře Toufara, vyšla v novém vydání v nakladatelství Mladá fronta. Už za knihu nemusíte dávat nekřesťanské peníze na Knihobotu a navíc: Toto vydání je rozšířené o nové kapitoly. www.albatrosmedia.cz/tituly/10022...

Jaké literární podcasty posloucháte? Chtěl bych vědět, jaké podcasty o knihách posloucháte. Co vás baví? Jak by měl ideální podcast o knihách vypadat? Jak často by měl vycházet a jak dlouhý by měl být?

Nechci tu Plaváčkovi dělat konkurenci, ale tohle musím: Asi je obecně známo, že All By Myself v češtině přezpíval Karel Gott jako Kam tenkrát šel můj bratr Jan. Ale věděli jste, že All By Myself, megahit Erica Carmena, přezpívala i Marcela Holanová? www.youtube.com/watch?v=6Ex6...

Nepoučitelnej. Zase jsem se upsal k nějakému porotcování.

Tahle kniha mi fakt zahřála u srdce. ❤️ Crew nedávno vydalo komiks, který je pro mě čistá nostalgie – návrat ke Kačeřím příběhům, které jsem jako mrně hltal v televizi. Netušil jsem, že seriál stojí na komiksových dobrodružstvích Carla Barkse.

Jakub Stanjura: Medúzy Občas se objeví autor, u kterého cítíš, že jeho hlas bude slyšet dlouho. U Jakuba Stanjury to platí stoprocentně. 📚 Jeho novinka Medúzy (Host) se na Databázi knih rozjela neuvěřitelně rychle — a já chápu proč.Příběh začíná nálezem krve v bytě nejlepší kamarádky.

NoViolet Bulawayo: Slavné časy Když jsem před lety minul debut NoViolet Bulawayo, trochu mě to mrzelo . Ale její novinku Slavné časy jsem přehlédnout nemohl – už jen proto, že ji do češtiny převedla Anna Štádlerová, jejíž práci sleduju dlouhodobě. A opět nezklamala.

Stefano Liberti: Vládci jídla 📘 Překlad: Pavla Přívozníková Kolik toho víme o jídle, které jíme každý den? 🍅🐟🌱🥩 Italský novinář Stefano Liberti ve Vládcích jídla sleduje cestu rajčatového protlaku, tuňáka, sóji a vepřového masa napříč kontinenty – a odhaluje, jak pár firem ovládá svět potravin.

TIL: Pražský i olomoucký arcibiskup mají v církvi rovnocenné postavení. To, že pražského vnímáme jako silnějšího nemá v církevní hierarchii žádnou oporu.

📖 Kosmas: Kronika Čechů Devět století starý příběh české země – a přesto působí překvapivě živě. Kosmas nebyl jen kronikářem, ale i vypravěčem s jemným smyslem pro humor a jazyk. Nový překlad Ondřeje Koupila nechává text dýchat a číst ho znamená nahlédnout do 12. století bez prachu učebnic.

Patric Gagne je americká spisovatelka a psycholožka, obhájkyně lidí trpících sociopatickými, psychopatickými a antisociálními poruchami a bývalá terapeutka. Především je ale sama vysoce funkční, stabilizovaná sociopatka. A tohle je její otevřená zpověď. www.melvil.cz/kniha-sociop...

Memoáry Patric Gagne vyvolaly mezinárodní debatu o empatii, duševních poruchách a tom, co to znamená být „normální“. Sama Patric emoce vidí, vnímá, chápe – ale necítí. Přesto se rozhodla, že se naučí „chovat normálně“. Stala terapeutkou, manželkou, matkou. Bez toho, aby cítila.

🆕 Tak trochu jiná melvilovka, než na jaké jste zvyklí.👇 Máme ve vedení firem (a národů) psychopaty nebo sociopaty? A poznáme je vůbec? Nejsou to totiž jen temní kriminálníci a záporáci ze seriálů. Někdy jsou podivní, jindy nevýrazní. A někdy... i fajn.

Jana Ciglerová: Americký deník – všechno je jinak  Když jsem po téhle knize sáhl, ještě jsem netušil, že tím Jana Ciglerová uzavírá své působení v roli zahraniční zpravodajky Deníku N v USA. Její texty jsem vždycky bral jako jistotu — jako okno do Ameriky, které se dívá hlouběji než titulky.

Patrik Hartl: Manželství 💍 Patrik Hartl to zase dokázal – otevřete první stránku a jste ztracení. 📖 Jeho novinka Manželství vypráví o Janě a Martinovi, o lásce, která musí obstát v každodenní šedi i malých krizích. A přitom je to tak lidské, že se v tom každý trochu pozná.

📖 Martin Chadima: Ve stínu Bafometa Je to jen pár dní (možná týdnů – kdo to má počítat?), co v Argu vyšel nový historický román Martina Chadimy Ve stínu Bafometa. Autor, kterého si možná pamatujete díky rozsáhlému eposu Poslední kacíř, se tentokrát přesouvá do doby Karla IV.

✨ Může jméno ovlivnit náš život? Právě tuhle otázku otevírá román Jména britské autorky Florence Knapp, který vyšel v edici Hlas z nakladatelství Vyšehrad. 📚Cora stojí na matrice a má pojmenovat svého syna. Manžel trvá na jménu po sobě, Cora má jiný návrh, jejich dcera další.

Už druhý den mi Facebook nenabízí žádné Vzpomínky, přestože k tomuto dni obsah v minulosti mám. Děje se to jen mně, nebo s tím máte někdo také problém?

Super.

Slyšeli jste někdy izraelskou hymnu? Pokud ano, tak ta melodie vám musela být povědomá. Vychází z lidové písně (údajně ze 16. století) La Mantovana – a právě ta byla použita pro Hatikvu (tedy izraelskou hymnu) v roce 1884. Použil ji ale také Smetana pro Vltavu, a to o 14 let dříve.

🖤Zemřela Věra Křesadlová. Výtvarnice, herečka, zpěvačka, skvělá a krásná žena. Pro mě nezapomenutelná Štěpa / Pepa v Intimním osvětlení...

Dora Čechova: Terezko, vrať se! Jsou knihy, které je radost číst, a pak jsou knihy, které číst bolí. Terezko, vrať se! je jednoznačně ten druhý příběh. Ale začnu krátkou vzpomínkou. Nedávno jsem na veletrhu Kniha Brno uslyšel znenadání: „Pane Fojtíku, dobrý den! Mohu vám představit jednu knihu?”

No, co dodat.

Lars Mytting: Lovci sobů 📖 přeložila Jarka Vrbová Když vloni vyšel Zvon v jezeře, nijak zvlášť mě nezaujal. Jenže pak jsem zjistil, že ho přeložila Jarka Vrbová – a to byla záruka, že to stojí za pozornost. S Zvonen v jezeře jsem nakonec strávil pár krásných dní.

Myslet si, ze zastánci demokratické části politického spektra jsou slušní lidé, protože přece stojí na správné straně barikády může jen naivní trouba. Včetně účtu, který dlouhodobě podporoval vládu premiéra Fialy (protože to píše člověk z jeho týmu). Ach jo.

Děkuji pánům Stehlíkovi a Gromanovi z podcastu Přepište dějiny, kteří dnes připomněli toto video a mně přivodili deset minut čistého smíchu. Německý komik Jonny Buchardt, Kolin, rok 1973: youtu.be/Ang6Fw9Ff2k?...

V noci jsem nemohl asi hodinu usnout, tak jsem vymyslel podcast (knižní; o čem jiném taky, no ne?) Vymyslel jsem scénář, četnost, délku epizod a monetizaci. Když jsem to hezky celé vymyslel, tak jsem usnul. Ráno jsem si pamatoval hovno, ale vím, že jsem to vymyslel moc krásně.

Kamil Lhoták (dnes 35 let od jeho úmrtí), Dvě Montgolfiéry, 1942 #MUO #Olomouc #sbírky #Lhoták

Margaret McDonaldová: Kluci z Glasgow 💔 Dva kluci. Jedno přátelství, které se rozpadlo. Finlay se po letech v pěstounské péči snaží začít znovu, Banjo bojuje s hněvem a nejistotou v nové rodině. Oba hledají, kým vlastně jsou – a co to znamená „patřit“.McDonaldová píše tiše, bez velkých gest.

Víte, komu se říká český král pochodů? To jméno jste už určitě slyšeli, ale v jiném kontextu: Julius Fučík. Melodii z jeho nejslavnějšího marše jste už určitě někdy slyšeli...ale také v jiném kontextu :) youtu.be/mI9pAyzSi4c?...

Chuck Dixon: Krvavé řemeslo (přel. Petra Andělová, Mystery Press) Rychlé tempo, čistá akce, hrdina, který nezná slitování. Levon Cade – bývalý voják s PTSD – se snaží žít obyčejný život, dokud nezmizí dcera jeho šéfa. Pátrání ho zavede mezi motorkáře, ukrajinské bossy a „vory v zákoně“.

Mno...

Z tohoto jsem dnes dost smutnej.

📘 Veronika Cosculluela: Scvrknutý svet Na tuhle knihu jsem se těšil od chvíle, kdy ji slovenské nakladatelství Absynt** oznámilo. A i když má Absynt skvělé české knihy, tentokrát jsem nechtěl čekat, jestli náhodou někdy bude i v češtině – a četl jsem ji ve slovenském originálu. A stálo to za to.

Dnes jsem navštívil festival Kniha Brno – bylo to BOŽÍ! Brno jede a konečně tam mají literární veletrh a festival SVĚTOVÉ úrovně. A koukejte, co jsem si (mimo jiné) odnesl domů!

🐝 Paul Murray: Včelí bodnutí přeložil Lukáš Novák Paul Murray patří k těm autorům, kteří vás rozloží i rozesmějí zároveň. Jeho román Včelí bodnutí (Akropolis) je rodinné drama plné viny, lží a ticha, které dusí víc než jakýkoli křik.

📦 Chu An-jen: Rozvážím balíky po Pekingu (Host, 2025 • přel. Denis Molčanov) Mladý Číňan střídá jednu špatně placenou práci za druhou – rozváží zásilky, prodává padělky, vede malý obchod. Žádné hrdinství, žádné velké drama. Jen obyčejný život, který se ale dotýká každého z nás.

Nepopulární názor: Pokud opravdu Babiš navrhne Turka za ministra zahraničí, měl by to Pavel přijmout. Babiš totiž počítá s tím, že Pavel na sebe vezme řešení problému, před kterým Babiš zbaběle couvá. Tak ať si to Babiš pěkně vyžere sám a na své triko.