Výroba čisté elektřiny je spolu s elektrifikací (doprava a průmysl) a úsporami (zateplování) jedním z pilířů snižování emisí v ČR. V současnosti jsou emise z výroby elektřiny a tepla odpovědné za ~33 % českých emisí.

Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C. Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu. Při oteplení nad 2 °C se blížíme pravděpodobným bodům zlomu mnoha velkých planetárních systémů.

Skleníkový efekt je zkoumán více než 100 let. První výpočty síly skleníkového efektu se objevily v devatenáctém století, měření a výpočty v průběhu dvacátého století je dále zpřesnily.

Průměrná roční teplota v České republice narostla za posledních 64 let o 2,3 °C. Průměrná teplota jednotlivých měsíců ale roste různě rychle. Nejvíce se oteplují leden, červenec, srpen a prosinec (o více než 2,9 °C od roku 1961), nejméně září a říjen. Grafiku jsme aktualizovali o data roku 2025.

The Mediterranean is a hotspot of climate change, not only due to more heat, droughts and wildfires, but increasingly severe rainstorms led to catastrophic flooding this winter, highlighting again the urgent need to transition away from fossil fuels. www.worldweatherattribution.org/increasingly...

Grafika s novými daty! Co je v grafice zajímavého? 👉 Svět se od roku 1961 oteplil přibližně o 1,3 °C. 👉 Různá místa se ale oteplují různou rychlostí. 👉 Většinu oceánů nepřesáhlo oteplení 0,8 °C. 👉 Většina pevniny se otepluje rychleji. 👉 Největší oteplení přesáhlo 5 °C – Severní ledový oceán.

Dobře zpracovaná a zobrazená data dokáží krásně zpřehlednit těžké téma. Na jeden příklad jsme narazili – najdete na fajfka cz Asi se shodneme, že porovnat náklady českého státního rozpočtu není úplně snadný úkol. Co když ale na český rozpočet zobrazíme jako výdaje, které byste měli platit týdně?

Víte, jaká byla teplotní anomálie v roce 2025? Grafika aktualizovaná o nová data! Planeta je nyní o přibližně 1,3 °C teplejší než v tzv. předindustriálním období, tedy v letech 1850–1900.

Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v Evropské unii v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 4,9 miliard tun CO2eq, klesly celkové emise EU o jednu třetinu na 3,2 miliardy tun CO2eq v roce 2023.

🔥 České teplárny se modernizují, ale pomalu a neefektivně. Většina tepláren totiž nahrazuje uhlí plynem, místo aby využívala nízkoemisní zdroje. 📊 Jak ilustruje naše nová infografika. 🔗Více o dekarbonizaci teplárenství se dozvíte v naší analýze s @faktaoklimatu.cz: www.cde-org.cz/cs/blog/deka...

Pokud byste srovnali právě ukončenou zimní olympiádu v Cortině d'Ampezzo s tou, která se zde konala v roce 1956, prošly zimní sporty obrovskými změnami – technického vybavení sportovců, ale i jejich výkony. Nezměnila se jen olympiáda samotná, ale také podmínky, za kterých se koná.

Z historických dat i modelování budoucího vývoje plyne, že oteplování planety je (přibližně) přímo úměrné nárůstu koncentrací CO₂ v atmosféře. Přesněji řečeno: každé zvýšení koncentrací CO₂ o 10 ppm (parts per million) vede k nárůstu teploty zhruba o 0,1 °C.

Jak materiálově náročná je výroba 1 GWh u různých zdrojů energie? Graf Our World in Data porovnává, kolik materiálu je potřeba vytěžit na vyrobení 1 GWh elektřiny u různých technologií.

Kombinace solárních panelů a baterií je již dostatečně levná, aby většina lidí světa dokázala pokrýt většinu své spotřeby. Časem se navíc bude celý systém zlevňovat, protože ceny FVE i baterií klesají.

Zajímavá vizualizace od Global Carbon Project, která ukazuje roční emise (spodní černá vyplněná křivka) a rostoucí atmosférické koncentrace CO₂ (červená křivka). Oteplování se zastaví teprve tehdy, až dosáhneme bilančně čisté nuly = Net Zero/klimatická neutralita.

Srovnejte emise skleníkových plynů (CO₂eq) na obyvatele ve vybraných státech EU. Kde jsou největší rozdíly? 🔌 výroba elektřiny a tepla – spalování hnědého uhlí = vyšší emise 🏭 průmysl – průměr EU je 1,8 t CO₂eq/osoba 🐄 zemědělství – chov dobytka = vyšší emise ♻️ odpad – skládkování = emise CH₄

Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? Je teplárenství premiant dekarbonizace? Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.

Jak se změní české teplárenství do roku 2030? Nemáme samozřejmě křišťálovou kouli, ale již dnes se v českém teplárenství ve velkém plánuje a realizuje odklon od uhlí. Vedle ekonomických důvodů to má i další velmi pragmatický důvod: v rámci stávajících těžebních limitů postupně dochází uhlí.

Rozvoj větrné energetiky je velmi často spojen s místními referendy v obcích, kde mají nové větrníky vyrůst. Během posledních sněmovních voleb tak v některých obcích nerozhodovali jen o složení Poslanecké sněmovny, ale i rozvoji větrné energetiky.

Jak jsou na tom tři české největší teplárenské soustavy v odchodu od uhlí? Na dálkové teplo je v Česku napojeno zhruba 1,5 milionu domácností. To, jak teplárny nahradí uhlí, ovlivní emise, kvalitu ovzduší i budoucí cenu tepla. Podrobněji: faktaoklimatu.cz/studie/2026-...

„Konec uhlí v české energetice není problém. Problém je tempo.“🏭 Jan Krčál v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, proč nejde jen o ekonomiku, ale především o správné načasování, technickou připravenost a schopnost státu rozhodovat včas. 🎧 www.datarun.cz/p/krcal-kone...

⚠️ Nově: přehled odchodu velkých tepláren od uhlí⚠️ Chcete rychle zjistit, jak si stojí české teplárenství v odklonu od uhlí – a co to znamená pro vaše město? Dnes zveřejňujeme veřejný přehled „Odchod velkých tepláren v Česku od uhlí“.

Jak velké území potřebují různé typy obnovitelných zdrojů, aby dokázaly vyrobit 25 TWh elektřiny ročně? A představme si si zajímavé srovnání: Na bionaftu se využívá řepka z polí o rozloze přibližně 1,5 % území ČR...

Analýza ukazuje, že pro dosažení nízkých nákladů na výrobu bezemisní elektřiny jsou významné zejména: 👉rozvoj větrné energetiky, 👉energetické úspory a 👉propojování Evropy. Tyto kroky budou pro Česko znamenat přínos v každém případě, naproti tomu efekt rozvoje jádra není jednoznačný.

Jak velký je potenciál výroby z větru v ČR? Možná budete překvapeni, ale ze Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR vyplývá, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby ČR (srovnání s rokem 2019).

Jak se změnily klimatické podmínky v Cortině d’Ampezzo za posledních 70 let, od konání olympijských her v roce 1956? Průměrná únorová měsíční teplota stoupla přibližně o 3 °C, průměrný počet mrazových dnů klesl o 20 %. Jaké jsou dopady? Podrobněji v článku! medium.seznam.cz/clanek/fakta...

Bez Počerad se z hlediska výroby elektřiny obejdeme. Ale 2 bloky Chvaletic jsou dočasně potřeba kvůli stabilitě sítě – řízení napětí a tokům jalového výkonu (a také pro obnovu soustavy po výpadku).  www.irozhlas.cz/veda-technol...

Jak se vlivem změny klimatu mění podmínky pro zimní sporty v olympijské Cortině d’Ampezzo? 🇮🇹 V porovnání s obdobím po hrách v roce 1956 je dnes v Cortině v průměru o 41 mrazivých dnů ročně méně (zhruba 214 → 173). To znamená méně spolehlivé sněhové podmínky ale i obtížnější zasněžování.

Dnes startují Zimní olympijské hry 2026 — a Cortina d’Ampezzo se na olympijskou mapu vrací po 70 letech. 🇮🇹 V Cortině je průměrná únorová teplota dnes zhruba o 3,5 °C vyšší než v době her 1956. I bez extrémně studeného únoru 1956 je trend oteplování výrazný (cca +2,7 °C).

Rozvoj větrné energetiky může výrazně pomoct s dekarbonizací české elektřiny – zvlášť v kombinaci se solárem. ☀️ Solár vyrábí hlavně přes den a v létě. 💨 Vítr často vyrábí i večer a v noci a v průměru víc v zimě než v létě. Proto se tyhle zdroje dobře doplňují.

O měnícím se světě, o Číně a právě probíhající „elektrotechnické revoluci“ v podcastu BusinessInfo.cz Pozvání od Martina Ziky přijal Ondráš Přibyla. 👉 www.youtube.com/watch?v=Y4wf... 👈

Jak je možné, že se Česko otepluje přibližně 2x rychleji, než je globální průměr? Jednoslovná odpověď je: „voda“. Delší odpověď v následujícím komentáři👇

V roce 2025 se v ČR vyrobilo celkem 1 445 776 osobních automobilů. Z toho bylo celkem 285 176 elektrických, tedy 19,7 %. (Z toho bylo 224 383 (79 %) BEV a 60 793 (21 %) PHEV.) Jinými slovy, skoro každé páté osobní auto vyrobené v roce 2025 v ČR bylo elektrické.

I don't think people appreciate the extent to which coral reefs are screwed. Even if ocean acidification doesn't get them, increasing ocean temperatures will. How screwed they are is up to us.

Is climate change responsible for increasingly frequent or severe cold events? The evidence suggests it is not. Instead, the impact of climate change is warmer winters and less severe cold events. @hausfath.bsky.social has a great post on The Climate Brink talking about this.

V ČR se v roce 2025 vyrobilo 1 445 776 osobních aut. Zkuste odhadnout, kolik z nich bylo elektrických (čistě bateriové + plug-in hybridy)? Pro srovnání: v roce 2024 bylo elektrických 10,4 % osobních aut vyrobených v ČR. Jaký tip máte pro loňský rok?

Fascinující podívaná: animace NASA (SVS) ukazuje, jak se během roku 2021 „značkovaný“ CO₂ přidává do atmosféry z různých zdrojů — a kde ho naopak pohlcují ekosystémy a oceán. 🟠 fosilní paliva 🔴 spalování biomasy / požáry 🟢 pevninské ekosystémy 🔵 oceány Čeho si všímat?

Prosinec 2025 přinesl zajímavý milník: v EU se prodalo víc čistě elektrických aut (BEV) než aut s benzínovým motorem. Pořadí prodejů v prosinci: HEV >> BEV > benzín >> PHEV > diesel Grafika a data via @carbonbrief.org

Zásadní krok ve snižování emisí v dopravě je elektrifikace. Data ukazují, že 99 % 🇨🇿 cest je kratších než 200 km (a průměrně najedeme kolem 29 km denně) Proto dnešní elektroauta s reálným dojezdem v řádu stovek (300–600) km pokryjí naprostou většinu jízd – i s rozumnou rezervou. #AtlasDekarbonizace

O kolik klesnou emise Česka po odstavení uhelných elektráren Počerad a (většiny) Chvaletic? Řádově o ~5 %, ale odpověď není úplně přímočará.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil vyhodnocení dopadů plánovaného ukončení provozu elektráren skupiny Sev.en. Základní zpráva je jasná: 👉 Česko odstavení uhelných zdrojů Počerad, Kladna i Chvaletic z pohledu dostatku elektřiny zvládne.

Dnes v 11:00 hodin by měl ČEPS zveřejnit hodnocení, zda lze provést ohlášené odstavení uhelných elektráren firmy Sev.en. Jak dopadne první krok konce spalování uhlí v ČR nevíme. Zkusme se ale podívat, jak by mohla vypadat bezemisní výroba elektřiny v ČR. #AtlasDekarbonizace

Jste studenti @MUNI? Tak můžete projít naším kurzem i #DekarbonizujemeČesko v rámci studia! Získáte přehled jak může ČR snižovat emise, jaké jsou hlavní překážky a příležitosti i kde může být vaše místo. Pokud nejste studenty, kurzem můžete projít i na našem webu.😉

NOVINKA | Indie razí jinou cestu energetické transformace než Čína (a USA) 🇮🇳⚡ Zatímco Čína nejprve stavěla svůj rozvoj na uhlí a plynu, Indie volí zkratku – využívá levnou solární energii k pokrytí rostoucí poptávky, méně spoléhá na fos. paliva a dříve elektrifikuje dopravu. Via @ember-energy.org

Co plyne – a co naopak neplyne – z výsledků modelování odstavení elektráren firmy Sev.en? Modelování ukazuje, že odstavení elektráren Počerady a Chvaletice neohrožuje zdrojovou přiměřenost české energetické soustavy a má jen minimální dopady na cenu elektřiny.

Jak ovlivnila kůrovcová kalamita emisní bilanci ČR? V letech 1990–2015 byly lesy v Česku schopny ukládat okolo 7 megatun CO2 ročně. Přitom se každý rok vytěžilo okolo 10–15 miliónů m³ dřeva. Podroběji viz #AtlasDekarbonizace

Česká elektroenergetika stojí před nevyhnutelnou změnou. Uhelné elektrárny se přestávají vyplácet – otázka tedy nezní, jestli uhlí skončí, ale jak dobře se na jeho konec Česko připraví. Jak jsme na tom a co je třeba dělat?

Jak je možné, že vypnutí elektráren Chvaletice a Počerady nebude mít téměř žádný vliv na energetický mix ČR? Protože při ceně povolenky 90 € by elektrárny stejně téměř nevyráběly.

Co znamená odstavení Chvaletic a Počerad? České uhlí se přestává ekonomicky vyplácet – kvůli cenám emisních povolenek a konkurenci levnějších bezemisních zdrojů. Uhlí tak vyrábí už jen v omezených hodinách.

Proč máme v ČR (relativně) drahou elektřinu? Ve zkratce: protože Česko v roce 2024 méně než řada jiných států EU tlumilo koncové ceny elektřiny – zejména přes daně, poplatky a dotace. Podrobněji: 👉 faktaoklimatu.cz/explainery/c...