Tato fotka byla pořízena asi tak 30 minut předtím, než mi obruč doslova servala kus kůže z dlaně. A hodinu předtím, než nám studio oblehli pohlední muži v uniformách, kterýma jsem se mohla kochat, když jsem skrz ně procházela na tramvaj. Pondělí bylo pestré.

Na trochu veselejší notu: Dobře to dopadlo, do pizzy mi dneska nenaflusal, zas se na mě smál a chlapci se spolu zase normálně baví. Odvolejte scénaristy Novy!

Kolegové mi u oběda jako haha vyprávěli, jak nějaký jejich známý má na statku kočky, protože jsou venkovní, tak nekastruje a když zabřeznou, tak koťata utopí, nebo hodí do stále, aby je dobytek ušlapal. Zakončeno větou "Venkov, no, nejde jinak." Už mi to jako haha vyprávět nebudou. Nikdy.

❤️❤️❤️

This is who runs this account:

Miluju ji od jejího singlu Hot Gum (duben 2023), ta holka je něco neskutečnýho, naprostý zjevení s nepopsatelnou energií na úrovni mytologický sirény. 19. května bude v SaSaZu a tpč kamarádi já tam musim bejt taky. youtu.be/HOvXhEPs_yY?...

Jako dobrá zpráva je, že výměna řídící jednotky vyřešila vybíjení, výměna ložiska chybu ABS/ESP a konečně je opravenej zadní stěrač. Ta špatná, že furt nikdo neví, proč nefunguje otáčkoměr, takže ještě pár dní se v tom pánové budou hrabat, aby zjistili, jestli je problém v budíku nebo „cestou“.

Jsem v půlce ledna optimisticky odkývala, že budu v hoopu pokračovat a od tý doby se počet mých absencí vyšplhal na víc jak polovinu kurzu, protože zdraví, práce, auto a všechny ty věci, který se můžou posrat. Tak zas další koníček, kterej nevyšel, no. Ale aspoň ušetřim prachy.

A vy vole jděte taky do vole prdele!

Já na nikoho teda nikdy moc zálibně otevřeně nekoukám (narozdíl od pana pizzaře), ale *někdo* přišel s karafou vody, a protože jsem byla lehce předkloněná, suverénně vzal moji skleničku do ruky, nalil mi vodu a s naprostou samozřejmostí ji postavil přede mě. A tohle gesto, přátelé, nějak hitnulo...

Pan pizzař si dneska všimnul, že se zálibně dívám na *někoho* jiného. Podle toho, jak mi při odchodu na rozloučení téměř odsekl bych řekla, že budou mít chlapci spolu příjemný zbytek směny...

já a kdo?

Kdyby vás zajímal překlad, tak ten je zhruba jako "Mnó, nám nešla ta řídící jednotka správně zapojit, a když jsme to konečně dali dohromady, přestal fungovat otáčkoměr a nevíme proč, ale v pátek dopoledne to bude k vyzvednutí, šéfe." Jsem napjatá jak kšandy.

Když jsem si v listopadu kupovala zateplený Martensky, který i po slevě byly za bratru víc, než se mi líbilo, měla jsem trochu problém si vnitřně takovej výdaj ospravedlnit. Tak teď, po stovkách kilometrů, prochozenym Londýně a brodění ve sněhu mohu s klidem říct, že cena je oprávněná!

Už došlo fakt na lámání chleba, piju prosecco. Já. Prosecco. Už je tu rok 2029?

Pátek: Auto řešíme už dneska, i když je objednaný na pondělí, máme na to čas. Pondělí: My to dneska nestíháme, chceme ověřit, že ta jednotka funguje, tak zejtra snad. Úterý: .... Středa: Mnó, tak hele... nějaký komplikace, ale řešíme, jo, ozveme se. Tak já si jdu koupit další lístek na vlak, no...

Písnička na dnešní den.

Jak teď jezdim vlakem, musim říct, že nejhorší na tom je, že nám v rámci modernizace trati „narovnali“ jednu zatáčku, podle který jsem se dřív vždycky cestou dom orientovala, jestli už se mám zvedat. Velezrada totální!

Macinkův arogantní čůrakismus tímto končím své politické okénko

I beg you my finest fucking pardon tyvole

Mám to tady sice cíleně apolitický, ale... COTOKURVAJAKODOPRDELEPRÁCEJEMACINKODEBILE?!

Já:

Já: vejdu do restaurace. Pan pizzař:

Paní, co seděla u stolu vedle mě (nikoliv ta v červeném), se ke mně v průběhu večera přibližovala, až si mi v jednu chvíli téměř sedla na klín. Nevím, jestli to měla prostě v piči, nebo to byl důmyslný způsob, jak se seznámit. Co ale vim, že po dědovi zjevně nemám jen přezdívku, ale i obličej. Yay.

Kamarádi, já vám něco přiznám. Koupila jsem si na dnešní ples stahovací body pod šaty. Je super, dává mi možnost vynést ven tělo, který nemám, ale který bych tak strašně chtěla. Ale víte co? Nakonec si ho nevezmu, i když mám přiléhavý šaty, pod kterýma se rýsujou všechna ta kilečka navíc. A proč?

Páteční #pauzanakafe, která zakončuje dvanáctidenní pracovní maraton. Brečela jsem kvůli práci jenom dvakrát, z toho jenom jednou v kanclu. A stalo se to až teď v úterý a středu, takže jako kamarádi obrovskej sukces, jak by se řeklo. Víkendu zdar!

Protože se z toho auto nevyspinkalo a neudělala změnu ani vyhřívaná garáž, vyhodnotila jsem, že odešlo ložisko s nábojem. Před necelejma 2 hodinkama jsem hodila auto do servisu, zpravila je o tom, že je potřeba mrknout ještě na tohle... Teď volali a co myslíte? Já se fakt minula profesí.

Kamarádi, lidé dobří, pomozte Eduardě zachránit kus jejího sentimentálního já. Shodou nešťastných náhod se mi povedlo rozšlápnout památeční snubák. Po babičce. Babička sice byla trochu píča, ale ten stříbrnej kroužek pro mě má citovou hodnotu. Máte tip, kde ho nechat v Praze opravit?

Chtěla jsem sbalit číšníka a místo toho po mně zálibně kouká pizzař. Instructions unclear, got stuck in a neverending cycle once again.

Stalo se nám tu za posledních pár dní celkem dost nehod z důvodu nedání přednosti. Nejdřív jsem se tak nad tím zamýšlela, jestli se to tak hromadí kvůli mrazům, nebo lidem začalo prostě víc mrdat a nebo nevim, jak je tohle možný, když mně se nedějou zas nějaký šílenosti navíc...

„Cože, já jdu v pondělí konečně na servis s tou elektrikou? A necháš mě tam chlapům už v pátek, jo? No tak to moment, to já si ještě něco připravim, ať ti nezatuchne kapsička v peněžence!“ Tak nějak si teď představuju myšlenkový pochody svýho auta.

Škrábu auto, myslím si u toho cosi o zkurvený hnusný zimě, když v tom: „Spadla vám-“ Otočím se za hlasem, týpek stojící nakročen ke mně na dvě sekundy oněmí, ale usmívá se. „-rukavice...“ A vskutku na zemi se jedna válí. „Jé, děkuju.“ „Není za co.“ A otočí se na patě a kráčí dál.

Dneska je takovej ten den, kdy jsem přišla domů s myšlenkou, že si naleju dvojitýho Taliskera a ruka mi automaticky nalila trojitýho. A kdo jsem já, abych odporovala ruce osudu, no. Cheers!

I přes permanentní světelný smog naší průmyslové zóny, jsem měla to štěstí ji taktéž popatřit. Jako krásný, ale s tím výletem na Kokořín se to nedá vůbec srovnávat...

Sundala jsem 10 cenťáků. Smutnila bych, protože jsem si to pěstovala fakt dlouho, ale dpč čumte na ty vlny, co ty prostříhaný vlasy zvládly vyrobit, to je naprostej skvost!

Všichni mi doporučovali na barvení hennu, jak krásně vyživuje, vlasy budou zdravější a heboučký. Tak moje vlasy nejenom, že ten odstín neudržely ani 14 dní, ale ještě ke všemu je mám úplně zničený a budu muset razantně stříhat. A zbývajících 400 g henny asi rituálně spálim a nesmí mi to už domů!

Vezu kolegu na metro na Florenci, když nám padne na Rohanskym nábřeží zelená, najednou se kolmo do vozovky vrhá cyklista. Pomyslim si něco o vymrdanym čurakovi, ale nechci být sprostá, tak si jen povzdechnu. „Tak ty seš taky čurák vymrdanej,“ vysloví současně kolega nahlas. Telepatie existuje!

- Von se kolem mě vochomejtal a furt na mě tak koukal, jako že by mě chtěl oslovit, ale ostýchá se... + No to von asi chtěl. - Mám na něj bejt příště milá a usmívat se? Jestli se bude chtít seznámit? Von jako vizuálně není špatnej. + Tvl ne, je to strašnej kokot. - NO VIDA, přesně můj typ!

Lásko vstávej, nový díl Hunger Games dropnul. Nebo tak něco.

Naložit se trochu na káry do hotelový vany a dělat si lekce v Duolingu nebylo úplně na mém listu pro rok 2026, ale kdo jsem já, abych se bránila příležitostem...

Myslela jsem si, že si z Británie vezu jen čokoládu, ale zjevně jsem si omylem přibalila i řádnou porci unapologetic audacity, strong attitude a ještě mi při namátkový kontrole na Heathrow z batůžku vysypali a zabavili all the fucks to give. Pámbu s náma.

Za zásadní chybu našich zákonů považuji, že jízda s nedostatečně očištěným (oškrábaným) čelním sklem neznamená automatickou ztrátu řidičáku. Tento příspěvek je sponzorován nedávnou cestou do práce, kdy mě a další 2 auta skoro sejmul řidič v protisměru, podle nejž je škrábání přežitek.

A to jsem zapomněla... zlatá dvojková ofce, kde to jde všechno samo domo!

Několik týdnů v kuse jsem opakovala, že na vícedenní pracovní akci bydlet nechci, že to mám 20 minut autem. I přesto mě kolegyně napsala na seznam lidí, který požadujou ubytování. Dneska jsem si to byla zrušit. Teď je na mě kolegyně nasraná, proč jsem jí nechala dělat zbytečnou práci. #nevimdál

To jsou furt píčoviny, chlapi, práce, ale teď je potřeba rozhodnout to nejdůležitější. Mám si koupit svůj několik let vyhlédnutý parfém, nebo napsat mistrovi, že konečně přišel čas na rožíření vlny v dekoltu?!

Ještě mám k Londýnu jedno memečko:

Asi mě dneska někdo podřeže ve spánku...

17k kilometrů bez nehody a pak si člověk urve zrcátko o sloup v garážích, protože blbě otočí volantem. Tak to pondělí můžeme už ukončit, ne?

Sice si práci nehledám, ale rozklikávání inzerátů je moje guilty pleasure. Po "možnost napracovat hodiny" a "pracovní telefon" je inzerování práce na home office, i když celková dotace jsou jen 2 dny týdně, můj další oblíbený nešvar firem.