- Přijď na párty! ~ Co mám vzít? - Co chceš. ~ Vezmu pár houbiček. Ať vidíme barevná zvířátka.

Náš hoch přinesl ze školy první poznámku. A má originální zdůvodnění. - Já za ni ale nemůžu! ~ A kdo za ni může? - Učitelka. Že mi ji napsala.

Bábovka na orientální způsob = Kebabovka

Opilec pomalu kráčí po cestě. Potká kolemjdoucího. Vehementně mu něco začne sdělovat. Kolemjdoucí jej vyslechne a odpoví: Mluvíš z cesty. Opilec se kolem sebe rozhlédne a poznamená: A odkud bych měl mluvit?

Kamoš poslal report, jak na motorce brázdí Sardínii. Dle jeho slov se tam nikdo za ničím zbytečně nehoní. Moc mu nevěřím.

- Jak bys pojmenoval situaci, kdy při odemykání dveří zalomíš klíč v zámku a přitom potřebuješ nutně na WC? ~ Divoký západ.

- Tati, složil jsem básničku. ~ Tak ukaž. - Leží na podlaze.

Testování prvňáků s využitím moderních technologií. Na úvod učitel zjišťuje: - Kdo z vás používá tablety? ~ My. Házíme je do myčky.

Matka čistí zuby synovi. Protože se on vzpouzí, položí jej na postel, zaklekne a kartáčkem brousí sklovinu. A opakuje: Lež! Říkám ti lež! On protestuje: Já se ale jmenuju jinak.

Kluk (2. třída) se vrátil z první hodiny angličtiny. - Tak co ses naučil? ~ OMG, WTF, Bye.

Můj kluk. - Tati, já budu táta. ~ Bezva. A co to pro mě znamená? - Zabírám gauč.

- Tak nám začal nový školní rok. Těšili jste se? ~ Ty vaše humory nám chyběly.

Starší brácha si dobírá mladšího: - Ty ještě chodíš spát s plínkou a nevíš, kolik je 1+1. Mladší kontruje: ~ A ty už plínku nosit nemůžeš a umíš počítat jen do 2.

Před začátkem školního roku jsme se potkali s jedním z rodičů. - A co ta vaše? Jak se těší? ~ Tragédie se stala. Ztratila mobil. 24 hodin digitální blackout. Povídala: ...mami... já k ní musela až domů... pěšky...a musela jsem zazvonit...na zvonek!

- Ty v té lékárničce máš místo zdravotních potřeb jenom flašku chlastu! ~ Ano. Říkám tomu Levárnička.

Otec se rozhodl být nápomocen před začátkem školního roku. - Co ještě potřebuje kluk do školy? ~ Plastelínu a voskovku. Další den otec hrdě hlásí: - Zařízeno. ⬇️

- Jak bys rozdělil Zemi na světadíly? ~ Svět a díly.

Přišla pošťačka. - Omlouvám se, ale nesu vám otevřený dopis. ~ V pořádku. Nejsem žádný balík.

- Koupila jsem pánev, která umí všechno. ~ I prát, uklízet a vysávat? - Na to mám tebe.

- Navštívil jsem Oslavany. ~ A? - Nepotkal jsem tam žádnou vanu ani osla.

🇯🇵 - Pane, máte nějakou neobvyklou schopnost? ~ Fukušima.

Dost nahlas si říhnul a situaci zhodnotil: - Tak a mám to z krku.

- Mohl by sis uklidit v pokoji? ~ Ale já ještě nechci umřít!

Na houbařských skupinách vyzývají, aby se lidé pochlubily svými úlovky s udáním lokality. Tak tady. Hráz rybníka, jižní Čechy ⬇️

- Když spadne vosa do kafe a už tam zůstane, stane se z toho vosí hnízdo? ~ Stane se z toho rakvička.

Ve čtvrtek ráno je na houby nejlepší světlo.

Byl jsem se proběhnout do města. Začalo dost pršet. Vzpomněl si na ultimátum od syna a zapadl do obchodu s koly. Popsal pánovi situaci, ten doporučil kolo, kývl jsem, vybral helmu a bylo. Při placení mi prodavač povídá: -Vzpomněl jsem si na pána, co šel pro chleba, a taky odsud odjel na kole. Njn.

- Tati, je kráva hranatá? ~ Ne. - Jak to? Přece má rohy. A rohy mají jen hranatý věci.

Synek si oblíbil policejní témata. Simulujeme telefonát. Začínám: - Dobrý den, máme tu lupiče. ~ V pořádku, už jsme ho chytli. - No výborně. Rychlíci. ~ Má u sebe hodně zlaťáků a taky hodně peněz. - Vážně? A kolik toho má? ~ Nashledanou.

Jeden příklad za všechny o tom, jak je Olomouc přátelské město. Vejdu do trafiky s plánem koupit časopis. Paní za kasou vystoupila zpoza pultu. - Než si vyberete, můžete mi to tu chvíli pohlídat? Já bych si jen skočila umýt hrnek od kafe. Jen jsem kývnul a paní odešla.

Jedeme do Olomouce. - Tak zadej do vyhledávače, kam bychom mohli zajít na dobré jídlo. ~ Zadala jsem Gastro Olomouc. A je to tam samej doktor.

Kluk se vrátil z tábora. - Můžeš mi říct, kolikrát jsi použil zubní pastu? ~ Jednou. Když jsme potřebovali tempery.

Při táborovém programu. Děti (dle své fantazie) znázorňovaly obraz k danému tématu. - Honzi, vžij se do toho a dej tam co nejvíc ze sebe. A Honza na to flusnul.

Nádhera.

- Já tu mám napsat, co mi ten osmihodinový webinář přinesl. ~ No a co ti přinesl? - Certifikát.

Školník přišel do sborovny a ptá se mě: - Kolik ty máš titulů, učiteli? ~ Jeden. ~ Cha, já mám tři. S Duklou Jihlava.

- Tati, jaké by bylo tvé poslední přání než bys umřel? ~ Aby z vás vyrostli dobří chlapi. - Tak to budeš nesmrtelný.

Kluk mi zadal úkol: - Namaluj obrázek a já ti ho oznámkuju jak ve škole. Nakreslil jsem. Vzal můj výtvor a vyhodnotil: - Chtěl jsem napsat 1 s *, ale brácha do mě strčil, tak je z toho 5 s !

Soused vynáší odpadky. - Manželka tvrdí, že máme doma bordel. Mně přijde, že to moc neprosperuje, jelikož jediným klientem jsem já.

- Ten čas tak rychle utíká. Dnes ráno jsem vstal a už zas budu muset jít spát. Na prvňáka hluboká úvaha.

Oblékám se do běžeckého. - Tati, budeš jak plyn? ~ ??? - Utíkat.

Dítě běží po okraji silnice, zakopne a padne do struhy. Přiběhne rodič: Co se ti stalo? Dítě: Jen vmezipřistání.

- Tati, a co když naši ten hokej zítra nevyhrají? ~ To je mi úplně jedno, jelikož na tu tvou třídní schůzku jít musím!

Běhání v dešti má své kouzlo. Urveš padesát metrů a seš komplet zpocenej.

- Pane učiteli, nechcete s námi jet na vodu? ~ Je to dost riskantní. - Tak rodiče by podepsali nějaký papír a učitel by to mohl mít na háku. ~ Jakože bych byl pirát, jo?

Jelikož si kluk musel před spaním vyčistit zuby a kvůli zlobení nebude pohádka, sbalil si deku s polštářem a složil se pod stůl. - A za trest si lehnu tady. ~ Tam se ti ale bude špatně spát. - To sis měla rozmyslet dřív.

Běhání kolem otevřených zahrádek občas přinese lecjaké moudro. Chlápci klopí krýgly s pivem a povzbuzují běžce: - Že se na to nevyleješ!

Hodně staré tetování, které jeho nositel už nechce = Prekérka

Na ledě je dusno, k vidění časté srážky = Hokejové počasí

Klaply dveře. První syn: Kam šla máma? Táta: S tetama na kávu a zákusek. Druhý syn: Ta zas přijde zkafená.