Hvězdárna a planetárium Brno vydala na svém Youtube kanálu další díl pořadu Kosmické Brno. Tentokrát se zaměřuje na FSI VUT. www.youtube.com/watch?v=mSj4...

Před pár dny jsme si připomněli jedenáct let od průletu sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Americká sonda pořídilia vůbec první detailní snímky tohoto tělesa a zjistila o Plutu mnoho zajímavých věcí. Jednu z fotografií vidíte níže.

Na této fotografii vidíme trojici kosmonautů, která poletí při následující misi Sojuzu MS-30. Start do kosmu se očekává v březnu 2027. Velitelem bude Dmitrij Petelin, letecký inženýr Konstantin Borisov (oba Rusko). Doprovodí je letová inženýrka Deniz Burnham z USA.

Čínská CNSA zvažuje rozšíření stanice Tiangong o další tři moduly. Současnou verzi stanice vidíte vlevo, po rozšíření by pak vypadala tak, jako na obrázku vpravo. Po rozšíření by došlo k výraznému zvětšení vnitřního prostoru, takže by se zvýšil i počet členů posádky ze současných tří na šest.

Z kosmodromu Šríharikota včera odstartovala nosná raketa Vikram-1. Šlo nejen o první start této rakety, ale také o první start indcké soukromé kosmické rakety vůbec. A start byl plně úspěšný. Indie se tak zařazuje mezi státy, jejichž firmy dokázaly postavit a vyslat do kosmu svou raketu.

Seznam kanadských astronautů již brzy rozšíří Joshua Kutryk, který poletí v příštím Crew Dragonu. Kutryk se stane členem další dlouhodobé posádky na ISS. Zde jej vidíme ve skafandru při tréninku. Muž vedle něj je letecký chirurg Michael Greene.

První start v historii při kterém selhala nosná raketa byl Sojuz 18A v roce 1975. Nedošlo ke správnému oddělení druhého a třetího stupně nosné rakety a v důsledku toho musel být let nouzově přerušen. Kosmonauté Lazarev a Makarov přistáli na Altaji a chvilkově zažili přetížení až 21,3 g.

Našli jsme v 70. letech život na Marsu? Kontroverzí kolem biologických experimentů amerických sond Viking se v novém videu zabývá britská astrofyzička Rebecca Smethurst. www.youtube.com/watch?v=VvhD...

Hodně zajímavá a trochu pozapomenutá lunární mise je Apollo 12. Zatímco Apollo 11 mělo za úkol "jen" úspěšně přistát, Apollo 12 už mělo provést přesné přistání ve stanovené oblasti, nedaleko sondy Surveyor 3. To se také podařilo. Na obrázku vidíte obě vycházky astronautů na povrchu.

386 milionů světelných let vzdálená spirální galaxie s příčkou IC 486. Nachází se v souhvězdí Blíženců na severní obloze. Objevena byla roku 1891 rakouským astronomem Rudolfem Spitalerem. Jde o aktivní galaxii, konkrétně typ Seyfertova galaxie. Velmi jasná je IC 486 v ultrafialové části spektra.

Ještě návrat k nedávnému startu Sojuzu k Mezinrádoní kosmické stanici. Na této fotografii vidíme rodinu amerického astronauta Anila Menona. Jeho manželka Anna a dvě děti sledují Anilův start z Bajkonuru.

Webůův dalekohled nedávno skvěle prokázal svou schopnost objevovat nové planety u vzdálených hvězd. V tomto případě byla cílem průzkumu 63 světelných let vzdálená soustava hvězdy Beta Pictoris na jižní obloze. Zde našel JWST novou planetu, již třetí známou planetu tohoto systému.

Jaké byly americké raketoplány? Co byly jejich hlavní přednosti a naopak slabiny? A co jejich největší úspěchy? Program Space Shuttle připomene Jana Plauchová z Hvězdárny a planetária v Žiaru nad Hronom. V pátek 17. července od 17 hodin, PřF UK, Benátská 2, Praha. Budeme rádi, když přijdete.

Pohled na Měsíc a část Země z paluby Mezinárodní kosmické stanice. To, co vidíme ze Země je oblačnost nad Indickým oceánem a Madagaskarem, jefním z největších ostrovů světa. ISS je na povrchem asi 400 km. Naproti tomu Měsíc je od Země a tedy i fotografa vzdálený téměř 400 000 km.

Kosmická loď Sojuz MS-29 se úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici. Tři kosmonauté (dva z Ruska a jeden z USA) tak doplňují posádku stanice, kde budou pobývat dalších asi 8 měsíců.

Velké medvědí jezero v Kanadě, jedno z největších jezer na světě, na snímku Evropské kosmické agentury. Jezero má rozlohu 31 153 čtverečních kilometrů, což je například více než má dohromady Morava a česká část Slezska.

Čočkovitá galaxie NGC 4452 na snímku Hubbleova kosmického dalekohledu. Tato galaxie leží od nás asi 60 milionů světelných let a to ve směru souhvězdí Panny na severní obloze. Náleží do slavné kupy galaxií v Panně. Vidíme ji téměř přesně z boku, takže vynikne i halo nad a pod galaktickým diskem.

Asi všichni známé slavný záběr z planety Tatooine ze Star Wars, která má dvě hvězdy, obíhá tedy dvojhvězdu. V té době to byla autorská licence, jelikož v době natáčení Epizody IV jsme neznali jedinou exoplanetu. Dnes jich ale známe přes 6 000 a skutečně známe i planety obíhající dvě hvězdy.

Dnes od 16:30 sledujte na našem YouTube kanálu pokus o start rakety Sojuz-2.1A s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-29. Na palubě budou dva ruští kosmonauté a jeden americký kosmonaut, kteří doplní posádku ISS, kde by měli strávit asi 260 dní. www.youtube.com/watch?v=8PLo...

50 milionů světelných let vzdálená galaxie NGC 1097 (také Caldwell 67) na snímku Spitzerova kosmického teleskopu v infračervené části spektra. Tato spirální galaxie s příčkou se nachází v souhvězdí Pece na jižní obloze a od nás je tak neviditelná. Objevil ji William Herschel v roce 1790.

Sovětská inženýrka z konstrukční kanceláře NPO Eněrgija Irina Pronina se měla stát třetí sovětskou kosmonautkou a první, která měla absolvovat dlouhodobý kosmický pobyt. Jenže pouhý měsíc před startem byla z posádky Sojuzu T-8 vyřazena. O důvodu se dodnes spekuluje, ale nevíme nic jistého.

Satelitní fotografie startovací rampy 31/6 a jejího okolí na kosmodromu Bajkonur. Právě odsud už zítra odstartuje nosná raketa Sojuz s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-29. Na její palubě budou kosmonauté Pjotr Dubrov a Anna Kikina (oba Rusko) a Anil Menon (USA), kteří doplní posádku ISS.

Velitel Apolla 16 John W. Young v průběhu třetího vycházky na povrch Měsíce v dubnu 1972. Apollo 16 přistálo v oblasti Descartes Highlands. Zde vyfotografoval pilot lunárního modulu Charles Duke velitele Younga při odběru vzorků.

Ve věku 87 let zemřela minulý týden americká pilotka, průkopnice letectví a kandidátka na astronautku Wally Funk. Byla členkou slavné skupiny Mercury-13, žen, které byly protipólem oficiálního oddílu Mercury-7. Žádná z nich se na oběžnou dráhu nakonec nevydala.

Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman se připravuje ke startu a je už na Floridě na kosmodromu, odkud by měl zamířit na oběžnou dráhu na palubě rakety Falcon Heavy. Star by měl proběhnout snad už 30. srpna. Teleskop se podařilo připravit ke startu o 3/4 roku dříve než bylo původně plánováno.

Takto vypadá příprava sondy DragonFly v The Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Marylandu na východním pobřeží USA. Tato sonda by měla v roce 2028 odstartovat k Saturnu. Jejím cílem ovšem není samotná planeta, ale jjeí největší měsíc Titan, který by měla důkladně prozkoumat.

Čína se zařadila mezi země, které dokáží zachraňovat první stupně svých raket. Monopol USA tak skončil. Úspěch si Čína připsala při prvním startu rakety CZ-10B. Jde o vůbec první případ, kdy se první stupeň podařilo zachytit hned napoprvé.

Astronauté Randolph Bresnik a André Douglas, členové posádky mise Artemis III, sledují v montážní hale VAB na Floridě sestavování rakety SLS. Ta je snad v příštím roce vynese na oběžnou dráhu kolem Země, kde by se měli setkat s lunárními moduly SpaceX a BlueOrigin.

Astrofotograf Petr Horálek, jehož snímky velmi často vybírá americká NASA jako své astronomické snímky dne byl hostem podcastu Ke kořenům. www.youtube.com/watch?v=Pilh...

Nakladatelství Argo vydalo nedávno ve své popularizační sérii ZIP velmi zajímavou knihu i pro příznivce astronomie a kosmonautiky. Jedná se o publikaci, kterou napsal americký vědecký novinář Richard Panek a věnuje se Webbůvu dalekohledu a jeho důležitosti pro astronomii a astrofyziku.

Ve věku 74 let zemřel v pátek bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Původně byl náhradníkem Georgije Ivanova při letu Sojuzu 33, ten však skončil neúspěchem, Bulhaři proto vyjednali u SSSR další let. Došlo na ně při letu Sojuzu TM-5 a do kosmu se tehdy vydal právě Alexandrov.

Sovětští kosmonauté Valerij Kubasov (sedící v obleku) a Anatolij Filipčenko (sedící v uniformě) při družbě s Wernherem von Braunem, německo-americkým raketovým konstruktérem. Snímek vznikl na Mezinárodním astronomickém kongresu v roce 1972.

Mozaika atmosferických útvarů na největší planetě Sluneční soustavy, Jupiteru. Všechny fotografie pořídila americká sonda Juno, která již několik let zkoumá tuto planetu a její měsíce.

Česká studentská družice KOSTKA se úspěšně dostala na oběžnou dráhu. Při nedávném startu ji vynesl Falcon 9 a družice zatím funguje, jak má. www.astro.cz/clanky/kosmo...

Našli jsme už odpověď na otázku, zda na Marsu je, či v minulosti byl život? Tomu se ve svém článku v Deníku N věnuje vulkanolog a popularizátor @chmee2.bsky.social: denikn.cz/2119754/zivo...

Kulová hvězdokupa M3 na snímku Hubbleova dalekohledu. Nachází se asi 32 000 světelných let od Země v souhvězdí Honicích psů. Skládá se asi z 500 000 hvězd, které jsou vesměs velmi staré, jak je u kulových hvězdokup obvyklé.

Nejvyšší hora Japonska, 3776 metrů vysoká Fuji, na snímku americké agentury NASA. Jedná se o aktivní sopku, posvátnou a velmi známou horu, kterou najdete na mnoha propagačních předmětech. Díky Fuji je ostrov Honšů na sedmém místě mezi ostrovy s nejvyššími horami na světě.

První čínský výstup do volného prostoru proběhl v září 2008 při misi Shenzhou-7. Výstup provedli kosmonauté Zhai Zhigang a Liu Boming, členové prvního oddílu čínských kosmonautů, a trval 22 minut.

Nepravidelná galaxie NGC 3077 na snímku z Hubbleova kosmického dalekohledu. Tato galaxie leží ve směru souhvězdí Velké medvědice ve vzdálenosti 12,4 miliony světelných let. Objevil ji slavný anglický astronom William Herschel. Nachází se poblíž větší spirální galaxie M81, do jejíž skupiny patří.

Část asijského ostrova Srí Lanka na snímku jedné z evropských družic Sentinel. Celý ostrov má rozlohu více než 65 000 čtverečních kilometrů a je tak desátým největším ostrovem v Asii.

Emisní mlhovina N44 na snímku Hubbleova kosmického teleskopu. Na této mlhovině je zajímavá její superbublina, 250 světelných let velká dutina vyfoukaná místními hvězdami. N44 se nachází ve Velkém Magellanově mračně, což je sousední trpasličí galaxie vzdálená 163 000 světelných let.

Pohled americké agentury NASA na oblast pěti velkých jezer na pomezí Kanady a USA. Tato jezera patří mezi největší na světě, Hořejší jezero dokonce drží mezi sladkovodními jezery první místo. Je větší než celé Česko.

Diracova rovnice je jedna z nejdůležitějších ve fyzice. Jde o relativistickou kvantovou rovnici, tedy propojuje speciální relativitu a kvantovou mechaniku. Zajímavé je, že z ní vyplývá možnost existence antičástic. To si uvědomil už Dirac, ale naplno to rozvinul až J. Robert Oppenheimer.

V sobotu mě čeká popularizační přednáška o sázkách mezi vědci. Bude to navíc o to zajímavější, že jsem se poprvé v životě uvolil, že budu mluvit bez prezentace. A mě by zajímalo, zda vy máte nějakou oblíbenou sázku, kterou mezi sebou uzavřeli vědci, či zda nějakou takovou sázku aspoň znáte.

Je jen málo špičkových vědců, kteří byli současně i vynikajícími popularizátory. Jedním z nich byl americký fyzik sovětského původu George Gamow. Napsal sérii knih o bankovním úředníkovi panu Tompkinsovi, který ve snech zkoumá taje moderní fyziky. Jde sice už o starší knihy, ale stále vynikající.

Evropská observatoř Euclid si připsala zajímavý objev. Podařilo se jí objevit 31 dosud neznanámých kvasarů. Jejich pozice na obloze je vyznačena na mapě níže. Většina nových kvasarů je označena žlutě. Dva jsou ale vyznačeny červeně. Jde o rekordní kvasary vzdálené 13,13 miliardy světelných let.

Webbův teleskop nám nabízí pohled do nitra 12 milionů světelných let vzdálené galaxie Centaurus A. Nachází se na jižní polokouli v souhvězdí Kentaura. Jde o významnou galaxii, jelikož je to nejbližší rádiová galaxie a jedna z nejbližších aktivních galaxií vůbec.

Blízkozemní planetka 98943 Torifune, jak ji viděla japonská sonda Hayabusa 2. Jde o návštěvu dalšího tělesa po splnění primární mise, což byl odběr vzorků z planetky Ryugu. Planetka Torifune byla objevena v roce 2001 a je asi 450 metrů velká. Hayabusa kolem ní proletěla jen před pár dny.

Na počátku kosmonautiky zažívali velký nápor nejen astronauti, ale pochopitelně i jejich manželky a děti. Mnoho astronautů se rozvádělo, muži často nebyli doma, navíc měli velmi náročné a rizikové povolání. Jen málo manželství vydrželo. Jedním z nich byli James a Marilyn (na obrázku) Lovellovi.

První americký astronaut, který zahynul byl člen třetího oddílu Theodore Freeman. V říjnu 1964 se jeho letoun T-38 srazil s letícími husami. V důsledku toho letadlu zhasnul motor. Freeman se poté snažil zabránit nárazu letadla do budov letiště, kvůli čemuž se bohužel katapultoval příliš pozdě.