Astronauté Eugene Cernan a Harrison Schmitt zpět ve velitelském modulu Apolla 17 po dokončení činnosti na Měsíci. Stali se tak posledními muži, kteří se dosud prošli po povrhcu Měsíce. Ve velitelském modulu America na ně mezitím čekal třetí astronaut Ronald Evans.

V Chile začala výstavba observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), největší pozemní observatoře zaměřené na gama záření. www.astro.cz/clanky/ostat...

Nové video popularizačního kanálu Dobré vědět se věnuje tomu, proč rakety obvykle nestarují z hor či z míst s vysokou nadmořskou výškou. www.youtube.com/watch?v=LQSx...

Jak poznat, že daný snímek pořídil teleskop Jamese Webba? Poměrně jednoduše to lze podle hvězd naší Mléčné dráhy, které se na většině snímků vyskytují. Zde je jedna velmi výrazná. Na snímcích JWST jsou tyto hvězdy typické svými osmi difrakčními hroty.

Na co v roce 2026 těšit v nepilotované kosmonautice? Podívejte se na přehled na našem webu. Chystá se průzkum Měsíce, třeba čínská sonda Chang'e 7, dále japonská sonda MMX k marsovským měsícům Phobos a Deimos. A možná se stihnou i starty teleskopů Plato a Roman. kosmonautix.cz/2025/12/30/n...

Hvězdotvorný region N159 nacházející se v blízké sousední trpasličí nepravidelné galaxii Velké Magellanovo mračno. To se nachází asi 160 000 světelných let od nás a najdeme ho na jižní obloze na rozhraní souhvězdí Tabulové hory a Mečouna. Z Evropy tedy galaxii vidět nelze.

Posádka další ruské pilotované kosmické lodě Sojuz MS-29. Velitelem bude Pjotr Dubrov, který už má z jednoho předchozího letu 355 dní v kosmu. Palubní inženýrkou bude Anna Kikina, první občanka Ruska, která letěla na Crew Dragonu. A druhým palubním inženýrem bude nováček z USA Anil Menon.

Tání ledovců je velký problém naší doby. S výjimkou několika málo ledovců mizí téměř všechny ledovce na světě, horské i kontinentální. Zde je vidět příklad z Islandu. Červená linie ukazuje stav ledovce z roku 1990, žlutá a modrá ukazují o kolik ustoupil do roku 2016, respektive 2025.

Na cos e těšit v astronomii v roce 2026? Podívejte se na stručný přehled, který představila hvězdárna v Brně. www.hvezdarna.cz/novinky/hlav...

Slunce na letní slunovrat 21. 6. 2017 z evropsko-americké observatoře SOHO. Každý snímek ukazuje Slunce v jiné vlnové délce ultrafialového záření. Toho záření, před nímž nás chrání ozonová vrstva.

Poloostrov Istria v Chorvatsku při pohledu z oběžné dráhy. Snímek vznikl v rámci evropského programu Copernicus. Na poloostrově je zajímavé třeba město Pula s krásně dochovaným římským amfiteátrem.

Vzácný pohled na zákryt Země Měsícem. Tento snímek vznikl v průběhu bezpilotní mise Artemis I v listopadu 2022. Tmavá plocha vlevo nahoře je Moskevské moře a tmavá tečka vlevo dole je kráter Ciolkovskij. Za upozornění na snímek děkujeme @gabzdylpavel.bsky.social.

Obrázků vzdálenějšího vesmíru v ultrafialové oblasti spektra většinou moc neuvidíte. Spíše dominuje infračervená část. Ale i takové snímky existují. Zde například velká spirální galaxie M31 v Andromedě na snímku amerického teleskopu GALEX.

Jen málo snímků kosmických observatoří se může chlubit tím, že se dostaly na obálku alba jednéz předních světových rockových kapel. Tomuto snímku Hubbleova teleskopu, který zachycuje mlhovinu Přesýpací hodiny se to povedlo. V roce 2000 se dostal na obálku alba Binaural amerických Pearl Jam.

Víte o které kosmické observatoři se říká, že nás nejvíce přiblížila Bohu? Je to americká sonda COBE, jejíž snímky jeden z hlavních vědců propagoval slovy: "Zde se díváme do tváře Boha." Tyto snímky ukazují první detailnější měření reliktního záření, kde jsou vidět teplotní a hustotní anizotropie.

Měsíční kráter Aristarchus, jak jej vyfotografovala americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

Naši kolegové z @klubskeptiku.bsky.social pořádají jako první přednášku roku 2026 tradiční shrnutí Dušana Majera, který bude hovořit o roku 2025 v kosmonautice. Pokud jste z Prahy či okolí, určitě přijďte, bude to skvělé a určitě velmi zajímavé.

Let raketoplánu Endeavour v květnu 1992 byl v mnoha ohledech výjimečný. Šlo o první misi nového stroje, náhrady za zničený Challenger. Při letu proběhl první výstup do volného prostoru, jehož se účastnili tři astronauté. A při přistání raketoplán vůbec poprvé využil brzdící a stabilizační padák.

Co všechno dokázala sonda SOHO za třicet let své činnosti? To ukazuje následující obrázek. Díky jejím datům vystudovalo mnoho studentů, byly publikovány tisíce vědeckých článků a odeslány terabajty dat. Kromě toho pozorovala desetitisíce koronálních výronů hmoty, či tisíce komet.

Dnes si připomínáme i další významné výročí. 25. 12. roku 2021 totiž odstartoval do kosmického prostoru teleskop Jamese Webba. Jedna z nejočekávanějších misí vůbec, vlajková loď astronomie 20. let 21. století se vydala na svou cestu na palubě evropské rakety Ariane 5.

25. prosince 2004 ve 3 hodiny ráno našeho času zahájila evropská sonda Huygens, součást amerikco-evropské mise Cassini sestup k největšímu měsíci Saturnu, přes 5000 kilometrů velkému Titanu. Sestup trval 22 dní a skončil úspěšným přistáním, které proběhlo 14. ledna 2005.

Tak co, milí příznivci vesmíru. Dostali jste nějaký dárek s kosmonautickou či astronomickou tematikou? :-)

Takto se slaví Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice ve výšce přes 400 kilometrů na zemským povrchem.

Vánoce 1968 byly zcela výjimečné. Vůbec poprvé v historii byli totiž lidé u jiného kosmického tělesa. Frank Borman, James Lovell a William Anders sice byli na svátky bez rodiny a tradiční vánoční pohody, přesto by s nimi asi mnohý měnil a užili si zcela výjimečný výánoční zážitek.

Máme tu Vánoce, tak trochu méně vážně. Existují pěkné AI výtvory či fotomontáže, a pak ty strašné. Několikrát jsem narazil na podobné výtvory jako vidíte na obrázku. Proč je to špatně? Apollo bylo u Měsíce vždy jen jedno, takže takováto fotka nemohla nikdy vzniknout. Neměl by ji kdo vyfotit.

Takto bude vypadat pilotovaný lunární modul firmy Blue Origin dolarového multimiliardáře Jeffa Bezose. Blue Origin by ráda předběhla SpaceX v prvním přistání lidí na Měsíci a samozřejmě by ráda předběhla i Čínu. Ve firmě došlo letos k několika změnám ve vdení, které mají program urychlit.

Snímek Hubbleova teleskopu ukazuje protoplanetární disk vzdálený asi 1000 sv. let od nás ve směru souhvězdí Cefea na severní obloze. Jde o největší známý disk u mladé hvězdy, v němž se tvoří planety. Disk má průměr asi 40 krát větší než naše Sluneční soustava a vidíme ho skoro přesně z boku.

Návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-06M po přistání v kazašské stepi. V březnu 2013 se s ní pět na Zemi z Mezinárodní kosmické stanice vrátili Oleg Novickij, velitel mise, Kevin Ford, který byl velitelem stanice a palubní inženýr Jevgenij Tarelkin.

Raketoplán Columbia na přistávací dráze Edwardsovy letecké základny v Kalifornii po úspěšném přistání z první mise STS-1. Na palubě byl velitel John Young, veterán z misí Gemini a Apollo a nováček Robert Crippen.

Jak by vypadala Evropa položená na Uranu? To ukazuje následující obrázek od @terriblemapshq.bsky.social. Uran je jednou z nejméně prozkoumaných planet, je ostudou, že zatím jej navštívila pouze jediná, navíc průletová, sonda. Přitom by bylo co objevovat, sám Uran je záhadný a má i zajímavé měsíce.

Představen byl oficiální emblém mise Crew Dragonu Crew-12, která vynese k Mezinárodní kosmické stanici v polovině února 2026 novou posádku. Velitelkou bude Jessica Meir, pilotem Jack Hathaway (oba USA), letovými specialisty pak Sophie Adenot (Francie) a Andrej Feďajev.

Posádka Apolla 8 ve složení velitel Frank Borman, pilot velitelského modulu James Lovell a pilot lunárního modulu William Anders jde na start. Ten se odehrál 21. prosince roku 1968 a posádka tak měla nezapomenutelné Vánoce, jelikož kolem Měsíce kroužila právě o vánočních svátcích.

Na snímku Hubbleova teleksopu vidíme pár galaxií známý jako Arp 4, který se nachází v souhvězdí Velryby. Zajímavé je, že velká namodralá galaxie MCG-02-05-050 je od nás vzdálena 65 milionů sv. let, zatímco menší galaxie MCG-02-05-050a nacházející se vlevo nahoře je vzdálena 675 milionů sv. let.

Musa Manarov (vlevo) a Vladimir Titov (vpravo) byli první lidé, kteří strávili v kosmickém prostoru, konkrétně na kosmické stanici Mir, více než rok v kuse. Jejich let trval 365 dní, 22 hodin a 39 minut a vrátili se z něj 21. 12. 1988.

Oficiálně byla oznámena jména členů posádky mise Crew-12. Velitelkou bude Američanka Jessica Meir, na křeslo pilota usedne Jack Hathaway rovněž z USA. Letovými specialisty budou Sophie Adento z Francie a Andrej Feďajev z Ruska.

Při jednom z průzkumů zachytil Hubbleův dalekohled v souhvězdí Sextantu galaxii pojmenovanou jako HD1. Mohlo by jít o nejvzdálenější galaxii, kterou HST detekoval. Pozorování je ale na samé hranici technických limitů dalekohledu, takže o něm dodnes panují vážné pochyby.

Zatím jediná sonda, která se dostala přímo nad polární oblasti Slunce byla evropsko-americká mise Ulysses. Vypuštěna byla roku 1990 při misi raketoplánu Discovery STS-41 a pracovala až do roku 2009.

Největší známý zachovaný impaktní kráter na Zemi se jmenuje Manicougan a nachází se v kanadské provincii Quebec. Vznikl dopadem planetky o průměru asi 5 kilometrů v triasu, nejstarším období druhohor, před asi 215,5 miliony lety. Zde na snímku jedné z družic Evropské kosmické agentury.

Tento obrázek je sice už poněkud zastaralý, ale krásně ukazuje sílu amerického teleskopu Kepler. Z tehdy známých 3500 planet jich Kepler objevil přes 2500. Dnes je sice už známo planet výrazně více - v závislosti na zdroji přes 6000 nebo téměř 8000, ale Kepler je stále nejúspěšnější lovec.

Kdyby začala Země obíhat kolem Slunce v opačném směru a současně by se začala točit kolem své osy opačně, změnil by se směr plynutí času? A co retrográdní oběžné dráhy? Plyne čas na družicích naopak? Toho se týká nová odpověď dotazu ze @zeptejsevedce.bsky.social zeptejsevedce.cz/dotazy-a-odp...

Gravitační observatoře zachytily v srpnu 2025 pravděpodobnou srážku dvou velmi lehkých neutronových hvězd. Máme důvod se domnívat, že tyto hvězdy vznikly jen o pár dní dříve při explozi supernovy. Více v článku M. Gembece na webu České astronomické společnosti. www.astro.cz/clanky/vzdal...

Americký kosmický teleskop SPHEREx pracuje v kosmickém prostoru už od března 2025, ale až nyní jsou k dispozici první výsledky. Tato mapa ukazuje kosmický prach (červená) a horký plyn (modrá), klíčové složky pro vznik nových hvězd, v infračerveném záření.

Na kosmodromu Bajkonur začala oprava startovní rampy 31/6 pro nosné rakety Sojuz, která byla poškozena 27. 11. při startu Sojuzu s pilotovanou lodí Sojuz MS-28. A to je problém, neboť jde aktuálně o jedinou ruskou startovní rampu, z níž mohou letět pilotované lodě. Oprava má trvat 4-12 měsíců.

Americký dolarový miliardář a dvojnásobný soukromý astronaut, velitel misí Inspiration4 a PolarisDawn, Jared Isaacman je novým, v pořadí již 15., administrátorem americké NASA.

Na tomto snímku Hubbleova kosmického dalekohledu vidíme disk prachu kolem mladé a velmi jasné hvězdy Fomalhaut, vzdálené 25 světelných let a ležící v souhvězdí Jižní Ryby. Samotná hvězda je zakryta a nachází se uprostřed černé oblasti ve středu snímku. Disk kolem obsahuje velmi zajímavé objekty.

Raketoplán Endeavour v roce 2012 při přepravě do muzea v Los Angeles, kde je dodnes vystaven, zachycen na zádech speciálně upraveného Boeingu 747 při přeletu nad legendárním mostem Golden Gate Bridge.

Kosmická loď Apollo, přesněji její velitelský a servisní modul, nad povrchem Měsíce a se Zemí v pozadí, při pohledu z lunárního modulu.

Na tomto snímku Webbova teleskopu složeném z obrázků přístrojů MIRI ve střední infračervené oblasti a NIRCam v blízké infračervené oblasti vidíme velmi hmotnou otevřenou hvězdokupu Westerlund 2. Ta je stará asi 1-2 miliony let a vzdálená asi 20 000 světelných let ve směru souhvězdí Lodního kýlu.

Mapa kosmického prachu, kterou pořídila evropská astrometrická sonda Gaia. Dobře jsou vidět některé z nejdůležitějších hvězdotvorných oblastí naší Mléčné dráhy. Uprostřed snímku například region v souhvězdí Hadonoše, vpravo pak region v souhvězdí Orionu.

Winnipeg, hlavní a největší město kanadské provincie Manitoba při pohledu z kosmického prostoru, konkrétně z paluby Mezinárodní kosmické stanice.